Obec Býchory
Obec Býchory

Památky

Býchorský kostel

Každá významnější ves mívala svůj kostel. V Býchorách býval původně farní kostel,
k němuž měli podací právo držitelé býchorských dvorů. Bohatá fara to nebyla, neboť platila jenom 12 grošů papežského desátku v roce 1367. Víme také, že roku 1359 zde zemřel farář Hašek, nahradil ho Enoch z Chotěšic.Roku 1369 zde byl kněz Jan,1370 kněz Markvart a v létech 1374 - 1387 Buzek z Pašiněvsi. Další kněze sice neznáme, ale právem máme za to, že fara zde zanikla ve válkách husitských.
Kostel stál patrně ve tvrzi, jejíž zbytky byly ještě roku 1898 znatelný na pozemku tehdy Václava Veverky zvaném „Na louce“. Tam asi 5 m nad okolím vyčnívalo návrší, kolem něhož byl příkop. Když byl pozemek srovnán přišlo se na základy stavby, mezi nimiž byly nalézány šipky, prstýnky střepy a pod. A když zde byla roku 1975 hloubena nynější požární nádrž, byl při těchto pracích odkryt zvon ze starší doby, ale žel výsledek šetření jeho stáří není znám.

Kostel, jeho zvony a jmění

O duchovní uspokojování lidí bylo i nadále pečováno především v místním kostele. Ten se patrně v 16.století stal filiálním ke chrámu v Ovčárech a tím již zůstal.Býchorský kostel míval 3 zvony, původně v dřevěné zvonici, která stávala poblíže kostela. Pravděpodobně nejstarší je zvon prostřední (34 a 42 cm), který má kolem koruny nerozluštitelný nápis gotickou minuskulí z přelomu 15.a 16. století. Největší zvon (95 a 78 cm) má kolem koruny nápis “YA HLAS WOLAGICSIHO NA PAWSTY SPRAWIE CESZTU PANIE TENTO ZWON DIELAN GEST KE CZTY A CHWALE PANU BOHU SKRZE MISTRA TOMA- SZE ZWONARZE NA HORACH KUTNACH “. Na plášti z východní strany je čitelný letopočet 1568 a pod ním je medajlon zobrazující poprsí bradatého muže s biretem. Týž obraz je ještě na dalších dvou místech. Dále jsou tu jména osadníků, kteří zvon pořídili : KAROWD LEWAP, KYTRAP ARDNOW, SUTRAM ARWAW, LYDMYLA FANTOVA (to je Pavel Dvořák, Partyk Vondra, Martus Vavra, Lidmila Fantová). Nejmenší zvon pořídili v roce 1736 František a Magdaléna Vavruškovi. Tento zvon byl roku 1905 vyměněn za nový, ulitý v dílně Arnošta Diepolda v Praze. Za první světové války byl zrekvírován pro muniční továrnu a ani posvěcení ho nezachránilo od vraždění.
Kostely pod patronátem panství kolínského měly v roce 1745 značné jmění. Náleželo jim 657 korců polí a luk na 69 vozů sena.U toho kostel „Bejchorský“ v Bejchorách, Lhotě a Němči- cích 35 korců rolí a luk na 7 vozů sena. Všechny kostely na panství byly do roku 1622 v rukou kněží podobojí a až do roku 1862 ve správě kolínských děkanů.Toho roku nastoupil ve Starém Kolíně nový katolický farář, který dostal do správy i kostely celého panství. Býchorský kostel patřil farnosti ovčárecké. V roce 1753 jeho záduší náleželo 33 1/2 korce rolí a louka na 2 vozy sena.

Zámek Horskýsfeld

Tento zámek si nechal postavit roku 1865 František Horský na místě staré myslivny vedle Veithova zámku v Býchorách.Stavba byla provedena podle návrhu architekta Halle ve stylu tudorovské gotiky.Stavbu provedl zaměstnanec Horského Vincenc Starý spolu s tesařským mistrem Kovaříkem. Původní plány se asi nedochovaly.

Popis zámku - dříve
Zastavěná plocha byla 1 682,39 m2. Zámek je vzhledově podobný zámku Hluboká v jižních Čechách a zámečku Miramare v Terstu, který dal postavit jako letní sídlo pro císařovnu Alžbětu roku 1856 arcivévoda Maxmilián,místodržitel tamtéž. Zmíněný objekt Veithova zámku byl proměněn na kancelář panství, byty úředníků a služebnictva.Půdorys zámku je obdélníkovitý. Na jižní straně je k zámku přistavěna 25 m vysoká věž. Na druhé straně je veranda s podjezdem. Zámek má dvě poschodí. Míval 20 místností. 


 V přízemí bývala kuchyň, jídelna, pokoje pro hosty a služebné. Kuchyň a jídelna byly podsklepeny. V jedné místnosti byla zřízena lednice.První poschodí mělo osm místností, které byly užívány majiteli zámku, dále knihovnu, ve které bylo umístěno na 5 tisíc knih. Stropy některých místností jsou štukové a stěny byly do výše 1 m obloženy dřevem. Dveře jsou vykládané, některé mají broušená skla zasazená do olova. Podlahy místností jsou parketové. Na jižní straně ve výši prvního poschodí je nyní umístěna poškozená socha dívky držící džbán.
Do druhého poschodí je přístup z haly po kamenných schodech přímo z nádvoří. Ve druhém poschodí byly místnosti pro hosty, služebné a sklady. Okna byla dvojitá a otevírala se do par- ku. Z prvého poschodí byl vchod do věže.Sem také přišly železné schody, údajně pocházející z Národního divadla po jeho požáru. Další poschodí věže mají schody dřevěné.

Příjezd do zámku byl branou přes park pod podloubí verandy v prvním poschodí a nebo se zajíždělo pod podloubí věže. Při zámku se rozkládala krásná zahrada s parkem. Za ní byl potůček čisté vody (Hubenečská strouha), který protékal několika rybníčky, v nichž byli uměle chováni pstruzi. Tato voda hnala osamělou pilu v lese.

Hřbitovy

Podle nařízení již Josefa II. měly být hřbitovy budovány mimo obecní zástavbu. Přesto pohřbívání okolo kostela vydrželo v Býchorách až do 1.5.1902. Po té se pokračovalo na nově postaveném hřbitově za vsí.


Nový majitel zámku- Jan Kubelík

Na jaře roku 1904 koupil zámek a část panství v Býchorách od knížete Arnošta Filipa z Hohenlohe-Schullingfurstu již světoznámý český houslista


J A N  K U B E L Í K

Dal za ně 280 tisíc zlatých. Po příjezdu Kubelíkových do Býchor je uvítala Kmochova hudba. Pilo a jedlo se ve všech hostincích na účet nového majitele zámku.S Kubelíkem přijel i profesor církevní hudby a bývalý ředitel hudební školy ve Švýcarsku, který ho doprovázel na zájezdech, nový ovčárecký farář František Maurer a také Kubelíkův sluha Inf.S.M.C. Charles Dawson Suranath. Kubelík mnohokrát tvrdil, že v Býchorách si vybudoval svůj první a nejšťastnější domov.Narodilo se zde i 6 jeho dětí. byly to 19.8.1904 Marie a Anna, 9.2.1906,Johanna, 1.3.1907 Klára, 20.5.1908 Taťána, 29.6.1914 Rafael. Po odchodu z Býchor se narodili ještě 13.6.1916 Kristián (1941) a Jan 17.12.1917 (-1919).

 
Letohrádek na Homoli a jeho návštěvníci

V roce 1907 v době konání všesokolského sletu v Praze přijela do Býchor navštívit mistra Jana Kubelíka skupina amerických Čechů a byla zde hezky přijata.V roce 1911, když se paní Kubelíková doslechla od hajného Kubišty, že by Kubelík měl rád chatu v lese, nechala postavit na vrchu Homole letohrádek. Do něho pak mistr Kubelík zajížděl se svými přáteli a tam pořádali své „soukromé koncerty“.


Býchory a umělecký svět

Býchory se v té době staly cílem cest celé řady významných osobností - např.profesor Ševčík, Stojanovič, Nedbal, Vaško a další. Častými hosty zde byli bratří Streitové, kteří v místnosti užívané Kubelíkem jako hudební salón namalovali na stropě obraz „Dívka
hrající na housle“. Sochař Kafka zhotovil sochu Kubelíka, kterou koupil prý pan Baťa do Zlína. V zámeckém parku nechali postavit domeček s větným mlýnkem v holandském stylu. Roku 1908 darovali Kubelíkovi sošku býchorskému kostelu s věnováním jako dík za uzdravení otce.

 
Prameny minerální vody

Paní Kubelíková měla řadu různých snů a tušení. Jedním z nich byl sen o pramenech minerální vody v Býchorách. V létech 1913 - 1914 dala provést 7 pokusných vrtů od jedné vídeňské firmy v zámku a okolí. Nejhlubší, 120 m hluboký, vrt byl proveden přímo v zámeckém parku. Ve vrtu v lese Spálenka byla zjištěna minerální voda a na tomto místě byl postaven pavilon „Fortuna“ se sochou bohyně Hygie držící číši z níž nalévá vodu. Vrty si vyžádaly částku 140 000 rakouských korun, avšak nepřinesly očekávanou hod notu a tak byly práce ve válečném roce zastaveny.Za svého pobytu v Býchorách obohatili Kubelíkovi zámecký park o další neobvyklé stromy.


Pomník padlým

Dne 25.8.1924 na rohu křižovatky před školou (později přemístěn do parku za autobusovou zastávkou) odhalen pomník padlým v l.světové válce. Byl zhotoven sochařem Františkem Bílkem z Podhorního Újezda. Materiálem byl pískovec. Pomník představuje truchlící dívku nesoucí vavřínový věnec.Úhrada za něj, 6 712,66 Kč, byla zaplacena z darů občanů, majetnějších rodin pozůstalých v částce 2 910 Kč,dalších dárců částkou 2 133 Kč a výtěžkem akcí ve prospěch postavení tohoto pomníku v částce 4 297 Kč, což znamenalo, že po úhradě všech dalších výdajů zůstalo ještě 230,10 Kč.Při slavnosti odhalení pomníku se uskutečnila taneční zábava. K tomu zapsal kronikář obce, že „ by bylo velice lidské, kdyby si občané i kolem procházející uvědomili vážnost chvíle, v níž žijeme, odstranili ze svých srdcí všechno sobectví a přidali ruce ke společné práci pro blaho všech, aby slova na pomníku vyrytá - NA VAŠICH HROBECH NOVÝ NÁM ŽIVOT VZROSTE - se stala skutkem.“

pomník padlých uprostřed obce

Pomníček u školy

Před budovou staré školy - obecního úřadu prosadilo Občanské fórum v roce 1990 postavení pomníčku s nápisem “Škola Jana Kubelíka“, o kterémžto pojmenování dosud ne- bylo právoplatně rozhodnuto.Obec za tento pomníček zaplatila z peněz obce přes 10 000 Kčs. Ve srovnání, před téměř 70 léty pomník padlým nestál obec ani korunu.

 

Zdroj: V Bejchorách bejvávalo, Václav Zatloukal 1997.

 

...Podrobná historie v kompletním znění této publikace ke stažení zde:

V Bejchorách bejvávalo.pdf

Hlášení rozhlasu

Hlášení rozhlasu

 

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14
1
15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Geoportál

geoportál

Katastr nemovitostí

Aktuální počasí

dnes, úterý 19. 3. 2024
polojasno 7 °C 1 °C
středa 20. 3. jasno 9/0 °C
čtvrtek 21. 3. jasno 11/1 °C
pátek 22. 3. oblačno 13/4 °C