a jak kráčel čas, tak my s ním
Sbor dobrovolných hasičů byl založen 22. února 1912 na schůzi konané v hostinci Matěje Vereše. Na tuto schůzi byli pozváni občané, kteří se k hasičské myšlence přihlásili na první schůzi dne 15. září 1911 v hostinci "Jaroslava Honse.“
„V roce 1911se konala v Býchorách první schůze, na které se vážně jednalo o zřízení hasičského sboru, Dne 15. září 1911 se v hostinci Jaroslava Honse sešla schůze, kterou svolal na podnět mistra Jana Kubelíka jeho zástupce na panství Josef Moravec (1878). Ten této schůzi sdělil nabídku majitele panství Jana Kubelíka, že ustaví-li se hasičský sbor, propůjčí mu velkostatek hasičskou stříkačku, kdykoliv ji bude potřebovat, ať už při požáru, ke cvičení atp.“ Byla velká diskuse o výhodách i nevýhodách této nabídky. Výsledkem této schůze bylo rozhodnutí hasičský sbo r u stavit a současně uzavřít smlouvu mezi vznikajícím sborem a velkostatkem , která by, notářsky ověřena, obsahovala trvale platné podmínky navržené spolupráce obou zúčastněných. Potom bylo zahájeno přihlašování členů. Přihlásilo se 37 občanů za členy činné a 9 za přispívající. Z nich byl zvolen dvanáctičlenný přípravný výbor :
Václav Kalina (1877) - předseda
Jaroslav Novák (1888) - jednatel
členové : Josef Moravec (1878), Václav Kalina (1852), Methoděj Sixta (1862), Václav Mádlík, Karel Hartman (1864), Václav Beran (1873), Václav Tichý,Václav Havránek (1861), Václav Hruška (1865), František Beneš.
Při ustavující schůzi bylo zjištěno, že do sboru pak skutečně vstoupilo pouze a jen 22 občanů - členů činných a 7 přispívajících. Císařskému a královskému místodržitelství byly podány žádosti na schválení spolkových stanov a žádosti o povolení používat hasičskou výstroj a výzbroj při všech akcích sboru . Obě žádosti byly dnem 19. března a 18. června kladně vyřízeny. Mez i tím se sbor přihlásil za člena Hasičské župy Kolínské č. 13 a též Ústřední jednoty českého hasičstva v království Českém. Na této schůzi přednesl továrník Kocourek velkou přednášku popisující stříkačku, kterou právě dodal velkostatku . Při tom také nabídl další hasičskou výzbroj a ceník materiálu.
První výbor sboru zvolený na ustavující schůzi: (členem do r. )
starosta Václav Kalina (1852) - rolník - 1913
velitel Josef Beneš (1876) - domkář - 1945
náměstek velitele Václav Kalina (1877) - rolník - 1927
jednatel Bohumil Kohout (1889) - domkář - 1923
pokladník Josef Vejdělek (1882) - kovář - 1925
Na dalších schůzích byli jmenováni ještě ostatní činovníci sboru :
dozorce náčiní Josef Vejdělek (1882) - kovář 1925
četař stříkačníků František Řehák (1877) - domkář 1956
četař lezců Václav Havránek (1861) - domkář 1934
členař stříkačníků Alois Vávra (1873) - kolář 1927
členař lezec František Chlád (1884) - dělník 1927
vrchní hudec Václav Domácí (1885) - zedník 1970
hudec Václav Čejka (1878 ) - obuvník 1920
Dále za činné členy vstoupili :
Jaroslav Havránek (1888) - rolník 1919, Jaroslav Novák (1888) - rolník 1932,František Tichý (1890) -rolník 1913, Josef Hamrník (1886) - domkář 1969,Josef Chlád (1890) - dělník 1913, Václav Chlád (1892) - dělník 1920, Václav Drahovzal ( 1881) - domkář 1956, Václav Khýn (1874) - domkář 1913, František Robovský (1878) - domkář 1946, Václav Kubišta (1884) - pilař 1939, Václav Šiler (1872) - kameník 1953.
Členy přispívajícími se stali :
Václav Beran 1913, František Hamrník (1891) 1918,Karel Hartman (1864) 1926,Losenický 1913, Josef Moravec (1878) 1920, Methoděj Sixta (1862) 1920,Václav Tichý 1927
ZAKLÁDAJÍCÍMI ČLENY byli jmenováni :
OBEC BÝCHORY (zrušeno v roce 1952)
mistr JAN KUBELÍK (1880) (zemřel 1940, zrušeno v roce 1947)
r.1919 EUGEN TAUBER ( odstěhoval se 1939, zrušeno v roce 1947)
r.1921 ADOLF RICHTER (zemřel 1924, zrušeno r . 1947)
r.1922 VÁCLAV SOUČEK (zemřel 1938, zrušeno r. 1947)
ČESTNÉ ČLENSTVÍ bylo uděleno jen 1 x : r.1924 ZDEŇKA RICHTEROVÁ (zruš. r. 1947)
19. července 1912 převzal sbor od obce z rukou obecního starosty veškerou výzbroj, zakoupenou pro sbor. 15. srpna 1912 byly brány míry na pracovní obleky a rozdány stanovy a hasičské signály.
PO PRVNÍM ROCE ČINNOSTI SBORU POČÁTKEM ROKU 1913 BYLO V ZÁVĚRU
ZPRÁVY ZAZNAMENÁNO TAKÉ TOTO HODNOCENÍ :
„Celý rok máme za sebou, tu více od té doby, kdy se začaly ozývat hlasy pro založení sboru. Ale ohlédneme-li se nazpět, ačkoliv jsme nadělali hodně schůzí a nadělali hodně hluku, nevykonali jsme naproti tomu docela nic! Ano, nic nám ne-pomohou všechny schůze, všechny porady, neovládne -li náš sbor pravé porozu- mění proč se vlastně ustavil, a dokavadž nebude jeden každý člen zanícen láskou ku svému sboru a dokavadž nebude člen člena v práci povzbuzovati a podporo-vati , nedokážeme ničeho. Nevím, neměli-li bychom se nad tím vším pozastavit a řekneme-li si upřímě, nemáme-li raději nechat všeho, neboť nežli špatný sbor ne- konající svoje povinnosti, bude daleko lepší, nebude-li žádný. Proto, přátelé, ruku na srdce ! Pryč s nevra živostí ! Vzchopme se všichni k práci, neboť jen tak dostojíme úkolům, jež jsme na sebe vzali. „
Sbor za první dva roky existence hasil 7 požárů. Největší byl požár stodoly ve dvoře Eleonorově.Po vypuknutí světové války činnost sboru téměř ustala, neboť řada aktivních jeho členů musela narukovat. Skutečně vůdčí osobností í sboru pro toto období se zdá být Josef Beneš (1876) - starosta a velitel sboru
Činnost sboru byla udržována jen na nejnutnější úrovni, aby sbor nepřestal existovat. A údajů je minimum.V obci zbylo všech 6 hasičů, vedených i s krátkou přestávkou velitelem a starostou Josefem Benešem (1876)
V červnu roku 1937 se konal v Býchorách župní sjezd. Vedle sjezdováho programu byla hodnocena činnost sboru za 25 roků. Sbor postavil 158 hlídek a stráží při různých závodech, divadlech a při požárech. Likvidováno bylo 65 požárů v obci a 2 mimo obec, z toho 19 v zimě , 45 v noci.. Od roku 1924 pracovala u sboru samaritská četa, která poskytovala první pomoc celkem ve 235 případech.
Významnými osobnostmi byli opět Josef Beneš (1876) - 1920 - 1928 jako velitel a od roku 1929 jako starosta , Václav Vohánka od roku 1925 po 3 roky náměstek velitele a po té mnoho let velitel. Též roku 1925 nastoupil do funkce jednatele Antonín Novák a roku 1929 jako pokladník Václav Vejdělek . Od roku 1923 byl dozorcem náčiní Václav Drahovzal Četařem samaritské stráže byl od jejího založení ve sboru Josef Hamrník (1886).Všichni vydrželi v činnosti nejméně až do konce 2. světové války
Období války plnil sbor jen to, co bylo nařízeno tak , aby nikdo z členů nedošel újmy případně nebyl potrestán za nečinnost sboru. Došlo k jinému uspořádání celé organizace a činnost se konala na rozkazy , jejichž neplnění bylo tvrdě postihováno. Konala se různá povinná hlídková a zatemňovací cvičení a povinně musela být připrave na k činnosti dřívější samaritská služba tentokrát nazývaná Zdravotní služba hasičská. Rovněž veškerý majetek sborů musel být předán obecním úřadům. V květnu 1945 se mnozí členové sboru zapojili do hlídek po řád kové a strážní služby, která byla v obci ukončena 11. května. O významnějších osobách sboru je možné zopakovat záznam do roku 1938.
Přijat nový název spolku, Místní jednota Československého svazu hasičstva. Měl v roce 1946 celkem 27 členů, z toho 21 dobrovolných, 6 nucených, dále navíc 2 členky- samaritánky a členy zakládající a čestné (viz dříve).
Po vyřešení členských otázek bylo ve sboru, nyní v jednotě, 17 členů a 2 samaritánky. Byli osloveni dřívější přispívající členové k obnovení členství, obnovena činnost pohřebního fondu, vyřešeny problémy s majetkem sboru pokud jde o peníze a jejich výměnu. Vlastní činnost probíhala v relativním poklidu. Nehořelo, byly stavěny hlídky k divadlům a tanečním produkcím, konán každoroční Hasičský ples, fungovali samaritáni.
Počátkem roku 1949 bylo nařízeno koupit novou stříkačku a vybudovat novou požární nádrž.
K významným členům lze počítat i nadále tato jména Václav Drahovzal,po úmrtí Josefa Beneše nyní starostu, velitel Václav Vohánka, jednatel Antonín Novák, pokladník Václav Vejdělek, četař samaritánů Josef Hamrník a nově zástupce velitele od roku 1938 František Robovský.
