“Bichhor, Bichor, Bychor, Bichora, Bychora, Bichori, Baychor, Bichory, Bejchory, Beghor, Býchory ...“ jsou starodávnou vsí. V dochovaných pramnech je po prvé zaznamenána v roce 1352, to je z doby panování Karla IV. Přesnější a úplnější data stěží zjistíme,protože dokumentů z oněh dob, týkajících se naší obce, mnoho není, nedochovalo se a pamětníci již ...
Stopy osídlení území naší obce můžeme sledovat podle archeologických nálezů a také usuzovat na jejich stáří. Z doby asi l 200 let před naším letopočtem pochází hrob se skrčenými kostrami a keramikou shodnou s nálezy v pohřebišti na Skalce u Velimi, tedy z doby kultury velimské. Na pravděpodobné trase starých obchodních cest byl v roce 1917 nalezen stříbrný denár císaře Tiberia z let 14 až 37 “v borkách“ u panského lesa. Ve Lhotkách (místní název) byla nalezena mince Faustiny ml.. O 7 let později byl pod Horkou nalezen celý zlatý poklad, sestávající ze svitků ryzího zlata a zlatých ozdob. Prý vážil 149 gramů. Pocházel ze střední doby bronzové, kultury lužické, nazýván “Býchorský depot“.
Jako u každé starší osady bylo u Býchor zjištěno pravěké sídliště. Na kopci východně od vesnice, zvaném “Homole“, byly nalezeny pazourkové nožíky a nesčetné střepy. Známý archeolog MUDr.František Dvořák uvádí ještě nález bronzové jehlice z doby kultury mohylové.
Ves Býchory je po prvé zaznamenána v roce 1352. Tento písemný doklad je uložen Archivu metropolitní kapituly u sv.Víta. Konkrétní údaje však o jejím vzniku nemáme, ale v roce 1352 tu byl již kostel.
V Býchorách bylo všech 32 čísel domovních v roce 1786, roku 1843 již 54 domovních čísel se 419 obyvateli a v roce 1857 se napočítalo 64 domů se 452 obyvateli.
Obec Býchory roku 1897 byla charakterizována těmito slovy: „výstavná tato ves leží po obou stranách silnice z Ovčár do Němčic vedoucí, je ze 3 stran obklopena lesy.Na východní straně se zdvihá zalesněná Holmole (289 m), nejvyšší bod celého Zálabí. Osada čítá 98 stavení s 568 obyvateli.“ Dále zde bylo napočítáno 16 koní, 213 kusů hovězího dobytka, 6 ovcí, 31 vepřů, a 31 úlů. Rozloha katastru byla 651 ha, z toho 283 ha rolí,22 ha luk, 12 ha zahrad, 4 ha pastvin,308 ha lesů, 16 ha cest, 5 ha zastavěno a 1 ha jiného užití.(výměry byly zaokrouhleny na celé hektary). K tomu byla poznámka, že některá pole jsou trubkována a proto úrodnější a také, že půda všech pozemků je většinou písčitá nebo jílovitá s nepropustným jílovitým spodkem. „Poštovní, telegrafní i železniční stanice je v Kolíně. Vede sem místní vlečná dráha. Býchory tvoří místní, katastrální a školní obec, přifařeny jsou do Ovčár. Daní se platilo roku 1897 celkem 1911 zlatých. Potřeby obecní hradila 10 % přirážka. K obci patří dvůr Eleonorov (174,64 ha) a samota Horskýsfeld se zámkem, k němu mlýn a pila.
Názvy tratí: V seči, Pod Homolí, Na Vrších, Machnice, V kyselé, Na stávku. Lesy: Spálenka, Deverejsek, Kapucínka, Kleštínek, Vágnerka, Hluboký, Trnávka, Horka, Štípka “
Zavedení elektrického proudu do obce bylo příspěvkem ke zlepšení podmínek života v obci. Přesto se našla řada odpůrců, kteří se snažili celou věc zmařit. O otázce elektřiny se jednalo již 15.3.1911 a pak 12.12.1911. Avšak úspěšného zakončení bylo dosaženo až v listopadu 1917. Tehdy se však k návrhu majitele zámku od roku 1916 Eugena Taubera přidali jen Adolf Richtr, nájemce dvora Václav Souček a místní kovář Josef Vejdělek. Zavedení elektřiny bylo dále schváleno do školy. Zde práce skončily 28.11.1918. Eugen Tauber si dal postavit 2 transformátory, jeden u dvora a druhý v obci. Obec byla připojena na kolínskou elektrárnu. Jednání o tomto problému pokračovalo v dalších létech. Býchorský zámek asi do roku 1918, napájela elektrickým proudem vlastní malá elektrárna vedená panem Kubištou, která se nacházela ve společné budově se zámeckou pilou, tehdy v budově vedle současné hájovny čp. 65. později byl napojen do obecní sítě.
O tom, co se v obci událo, vypovídá podrobněji rukopisná kniha „Paměti Býchor - kronika obce Býchory“, založená v roce 1929. Prvním kronikářem byl ustanoven zastupitelstvem obce učitel Jan Komers. Celkem se funkcí kronikáře zabývalo dosud 7 občanů..
V roce 1924 dostavěl Sbor dobrovolných hasičů spolu s obcí Hasičskou zbrojnici pro úschovu hasičského náčiní. Nyní tato budova nese čp. 7.
Místní národní výbor v Býchorách byl vytvořen 5. května 1945. Měl 7 členů rady, 6 členů zemědělské komise a 5 členů místní školní rady. K menším změnám jeho složení došlo ještě roku 1945 tak, aby odpovídalo dekretu prezidenta repuliky o složení zastupitelských orgánů na základě parity politických stran. Život se vracel do mítrových kolejí... Z obce zpět do Kolína a Sendražic se odstěhovaly rodiny, které se sem uchýlily v době bombardování Kolína.
Když dopravní spojení obce ztratilo svým způsobem atrakci, zlepšilo se spojení obce se světem aspoň pomocí telefonu. Roku 1961 byla v obci zřízena telefonní ústředna pro 12 účastnických stanic. Z nich tři byly zapojeny v Němčicích a to pro místní národní výbor, veřejnou hovornu a farmu jednotného zemědělského družstva.V Býchorách telefonní stanici do- staly: škola, dětský domov, farma jednotného zemědělského družstva,místní národní výbor, veřejná hovorna, výcvikové středisko ministerstva vnitra, polesí, byt předsedy jednotného zemědělského družstva. Po dalších 17 létech, v roce 1978 bylo telefonní spojení opět rozšířeno postavením nové ústředny pro 100 účastníků. Tím byla umožněna vysoká telefonizace obce a její spojení fakticky do celého světa. Velmi brzy byla ústředna téměř obsazena. V roce 1978 zde bylo již 91 stanic, roku 1988 už 94 a roku 1992 nejvyšší možný počet 97 stanic. Zbylá tři čísla jsou prý povinnou rezervou. Vzhledem k tomu, že má obec 194 (roku 1996) čísel popisných, je telefon zaveden do každého druhého domu
V zámku roku 1956 ukončila své působení Ústřední dělnická škola. Byla řada
námětů na další využití celého areálu, nakonec navrženo sem přestěhovat Okresní dětský domov z Kolína Ten se skutečně přestěhoval a proto od 1.9.1957 byla zdejší malá škola „povýšena“ na úplnou „Osmiletou střední školu“, s tím že pro její účely byla využita dosavadní školní budova a část objektu dříve přistavěného k zámku. Dosavadní škola v Ohařích zajišťovala ještě několik roků vyučování tamějších dětí od 1. do 4. ročníku a starší pak docházely do Býchor. Dětský domov měl i svou kuchyň, která zajišťovala stravování dětí z domova a též školní stravování pro děti ze školy
Po tříletých zkušenostech soužití Okresního dětského domova a Osmileté střední školy v býchorském zámku bylo rozhodnuto obě školská zařízení spojit v jedno.V téže době byla prodloužena povinná školní docházka na 9 roků. Tak vznikla instituce nazvaná Základní devítiletá škola s internátem Býchory. Z pohledu platných předpisů to byla výjimka z výjímek. Základní devítiletá škola bývala hospodářsky vedena místním národním výborem a dětský domov okresním národním výborem. Po stránce odborné a personální pak obě zařízení vedl okresní národní výbor. V obci toto nově vzniklé zařízení po všech stránkách vedl okresní národní výbor. Díky vývoji a zlepšování podmínek pro děti se postupně snížil počet míst pro děti ze 105 až na 55 a počet vychovatelů postupně vzrostl z 5 na 10 až 14.
Obecní rybník Brudka býval mezi drážkou, tedy nynějším chodníčkem od úrovně domu čp. 128 na druhé straně silnice až k náhonu a omezen plotem patřícím k domu čp. 44.
V polovině šedesátých let byly dělány pokusy tento rybník po třiceti létech opět vyčistit, neboť v něm bylo více bahna než vody. Protože pomocí mechanizace se věc nepodařila a na ruční práci nebyli lidé ani vhodné povozy, rozhodlo se rybníček raději zavézt, protože byly vážné obavy z toho, co by mohlo přinést vyhnívající bahno. Navíc se ale tento rybníček stal místem řady her zejména menších dětí již po několik generací.Žel lidé leccos zkazí sami. Našli se v obci tací, kterým do Brudek “spadlo“ i tělo uhynulého drobného domácího zvířectva . Kamenný taras z břehu drážky byl vytěžen k dispozici místnímu národnímu výboru. Zbytek rybníka pak byl zavezen a na jeho místě vznikla další část parku.V rohu u náhona poblíž čp. 44 byl postaven transformátor.Tímto aktem zmizela z obce požární nádrž a hledalo se místo pro stavbu nádrže nové.
Roku 1946 byla vila Richtrových čp.66 přes žádost obce o její přidělení dána kancléři prezidenta Dr. Edvarda Beneše Jaromíru Smutnému. Protože ten 12.7.1949 emigroval, pro- padla vila státu.Nějakou dobu tam ještě bydlel vedoucí polesí a pak dostala nové obyvatele.
Vila čp. 66 byla přidělena ministerstvu vnitra. Proč? O tom lze napsat různými způsoby. Stala se z ní „škola psovodů“.
......To se asi nikdo nedoví, kdy nadešel ten okamžik, kdy pes po prvé olízl ruku člověka místo aby ho kousl.Jistě to bylo mnoho století před tím než . ...
Věrnost, ostražitost, bojovnost a čichová schopnost psa staví na vyšší úroveň a psi se začínají využívat od 18. století i u policie a četnictva. První policejní škola na území Československa byla založena již za Rakousko-Uherska v Písku.Po vzniku republiky,roku 1923, byl organizován první kurz psovodů četnictva v jihočeských Nových Hradech. Zavádění služebních psů u policie a četnictva vedlo ke zřízení Výcvikového střediska služebních psů v Pyšelích u Benešova. Služební psi se uplatňují v pořádkové i kriminální službě. Středisko v Pyšelích bylo roku 1952 zrušeno a nově zřízeno právě v Býchorách čp. 66.
Po zavezení rybníka Brudka nebyla v obci žádná vodní plocha. Bylo proto rozhodnuto vybudovat novou požární nádrž. Jako místo byla zvolena poměrně mokrá louka pravděpodobně v místě bývalého tvrziště. Při hloubení nádrže byl odkryt starý zvon, který díky času a prostředí již neměl „srdce“. Byl předán muzeu v Kolíně. Tato nádrž je napájena výhradně spodními vodami a v létě slouží jako neoficiální koupaliště. Stavba byla prováděna v létech 1974 - 1976.
Mateřská škola v obci byla otevřena dne 1.10.1978 ve 14 hodin. Účastníky této slavnosti uvítala hudba ČKD Kutná Hora vedená místním rodákem Karlem Svobodou. Po projevu předsedy Místního národního výboru Býchory Václava Dvořáka za účasti občanů, hostů z okresních orgánů, účastníků výstavby, byla nová škola otevřena.K výzdobě školy přispěl i akademický malíř František K.Foltýn řadou svých menších obrázků.Pan Foltýn se do obce přistěstěhoval několik roků před touto slávou. Na některých odbornějších pracích se podílely i podniky našeho okresu. Celkové náklady činily 4 339 000 Kčs, za něž byly postaveny dvě třídy pro 60 dětí včetně vlastní kuchyně a bytu školníka při dokončení úpravy okolí. Nová mateřská škola se stala díky svému vnějšímu i vnitřnímu prostředí cílem řady návštěv. Z počátku „přetékala“ dětmi.
V roce 1987 se konečně začalo s přístavbou školy. Jednalo se fakticky o osmi třídní moderně vybavenou školu. Této stavbě musela ustoupit vedlejší stavba původní školy, ve které byla také obecní knihovna. Ta byla přestěhována do jedné z kluboven Hasičské zbrojnice.Nová stavba byla rozdělena na dvě části. Jednou z nich byla školní budova stavěná dodavatelsky a druhou částí byla tělocvična stavěná z větší části svépomocí. Velká, nová a moderní škola byla uvedena do provozu po 40 měsících stavby dne 3.září1990.Po tomto datu se dokončovala stavba tělocvičny, rekonstrukce budovy původní školy a samozřejmě i okolní terenní úpravy. Budova původní školy z části, stejně jako dříve, slouží potřebám obecního úřadu. Stavba areálu si vyžádala nákladu 7 400 000 Kčs. Do této nové školy budou docházet děti z obcí: Býchory, Konárovice, Polní Chrčice, Ohaře, Němčice a nově i Ovčáry. Kvůli docházce dětí z Ovčár byl zaveden další autobusový spoj z Kolína přes Ovčáry také přizpůsobený potřebám školy. Současně byl osamostatněna Základní škola Býchory od Dětského výchovného ústavu Býchory, který mí svoji školu jen pro své svěřence. Pro školní stravování je využívána i nadále kuchyně, nyní patřící obecnímu úřadu. Současně s těmito změnami skon- čila výuka v Základní škole Konárovice. Její budovu využil tamější obení úřad pro potřeby obce. Po otevření školy se pokračovalo v dostavbě tělocvičny. Tato byla otevřena dne 3. listopadu 1991. Na této slavnosti vystoupili žáci školy a cvičenci Sokola Kolín ČOS. Toto první sportovní odpoledne pořádal Obecní úřad Býchory se základní školou za hojné účasti občanů, rodičů i školních dětí.. V původní budově obecné školy byl též byt ředitele..Po dostavbě bytovky čp.42 při silnici k Jelenu, byl tento byt uvolněn. Od října 1962 zde sídlil místní národní výbor do té doby úřadující v klubovnách Hasičské zbrojnice čp.7. Hned po volbách roku 1990 se nové obecní zastupitelstvo či obecní úřad přestěhovalo a zasedalo se v nových prostorech „staré školy“.
Počátkem devadesátých let téměř ustalo zahajování staveb občany. Obec se snažila
také dokončovat některé započaté stavby a provádět různé obnovy a opravy .
Mnoho věcí se podařilo, mohlo jich být i víc kdyby ... Velké množství věcí čeká na své uskutečnění. Snaha obce byla oceněna i v soutěži o vesnici roku 1996, kterou vyhlásil Spolek pro obnovu venkova společně se Svazem měst a obcí ČR. Zde jsou hodnoceny výsled- ky zúčastněných obcí podle Programu obnovy vesnice. Soutěžící byli rozděleni do 9 oblastí- regionů. V regionu Praha se 29 účastníky byla obec BÝCHORY vyhodnocena na 1. místě, stala se regionálním vítězem ...
Zdroj: V Bejchorách bejvávalo, Václav Zatloukal 1997.
...Podrobná historie v kompletním znění této puklikace ke stažení zde:
