Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 30 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31 1 2 3 4 5 6

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Ostatní

Školní vzdělávání v počátcích

Patentem ze dne 6.12. 1774 byla stanovena povinné školní docházka dětí od 6 do 12 let věku. Byly zavedeny školy normální, hlavní a obecné.  Na venkově pak školy triviální, vyučující čtení, psaní a počítání. Již dříve se vyučovalo ve školách, jejichž úroveň citelně nepostačovala. Taková škola bývala v Ovčárech, kam Býchory školou náležely a kde byla škola už od roku 1765. Jejím prvním učitelem byl krejčí František Baďouček, který kolem roku 1770 vyučoval ve svém domku. V Býchorách, jak se píše ve zprávě o školách na panství kolínském ze dne 24.8.1769, učil Tomáš Baďouček, řemeslem též krejčí.. Učil psát a číst jen česky, „ bydlí v baráku a vybírá  sobotáles. Tato škola byla uznána za zbytečnou, protože učitel neumí ani německy ani počtů“. Bylo navrženo sloučení se školou v Ovčárech. V roce 1778 se počítalo z Ovčár, Býchor a Sendražic 140 školou povinných dětí. Do školy jich však chodilo v zimě jen 34 a v létě 38.  Po smrti prvého učitele převzal vyučování jeho syn, též František.Ten vedle vyučování zajišťoval i kostelnictví a  kostelní hudbu, ač neměl hudební vzdělání. Protože děti trpěly neschůdnou cestou do Ovčár, dávali rodiče učit děti po domácku. Tomu se věnoval baráčník Pomikal, po té roku 1815 jiný neznámý, který se však mohl prokázat učitelským  vysvědčením.
Z Býchor pocházel též učitel, který zde nikdy neučil. Byl to Jan Žák, první pomocník školy ve
Svojšicích,který nastoupil na uprázdněné pomocnické místo ve Starém Kolíně 1.září 1828 .
Byl však velice často nemocen, proto mu bylo doporučeno,aby odešel ke svým rodičům do Býchor. To také 19. února udělal, ale doma 26.července zemřel.

 

Silnice Býchory - Ovčáry


Boj o úpravu silnice z Býchor do Ovčár trval od roku 1864 do roku 1867, kdy byla silnice dokončena. Lidé se bránili vozit kámen na opravu cest a silnic.Zejména na cestu do Býchor nikdo kámen vozit nechtěl. Horský musel pohrozit finančními břemeny. Ale ani potom někteří jednotlivci neuposlechli, ač to byla cesta do sídla Horského jako majitele panství.

 

Býchorská samostatnost


V roce 1872 byly Býchory součástí  obce Ovčáry a to jak katastrální,  správní
i farní. Oddělily se dnem 6.7.1875. Také v Býchorech, stejně jako v okolních vsích, docházelo k výtžnostem při rozdělování obecních pastvin starousedlým. Tím přicházeli místní baráčníci a bezzemci přicházeli o možnost získávání krmiva pro svá domácí zvířata.

 

Úzkokolejná dráha

Ještě roku 1893 byla schválena stavba úzkokolejné dráhy pro dopravu řepy
a krmných cukrovarnických produktů po trase Kolín - Býchory a zpět. Již v roce 1894 byla postavena dráha z Kolína do Býchor s odbočkou do Ovčár a za dva roky na to byla prodlou-
žena od dvora Eleonorova do Jestřabí Lhoty. Na dráze panoval čilý provoz..

 

Divadlo

V období kolem roku 1920 byla v obci vzpomínána řada výročí, často bývalo součástí těch- to oslav představení místních ochotníků s některou z nastudovaných her. Byly zde dva soubo- ry, které hrávaly se střídavými úspěchy. Tyto soubory, jak „Dělnické tělocvičné jednoty“, tak i „Tělocvičné jednoty Sokol - Československá obec Sokolská“ se  také někdy dohodly na spo- lečném představení. Občas některou hru nacvičili místní učitelé se svými žáky. Potvrzením toho  byly na příklad oslavy 80 let Tomáše Garrigue Masaryka dne 7. března 1930. Na pro- gramu byl po zahájení přednesem projev Dr .A Jelínka z Kolína, poděkováno za dary na uctě-
ní 80.narozenin T.G.Masaryka,divadelní hra M.Veselého „Děda Štráchal se vypravuje k panu preidentovi“.Navíc se při této slavnosti vybíralo vstupné, které bylo použito k obohacení místní knihovny nákupem nových knih, Místní knihovna byla založena v roce 1920 a převza- la knihy dřívější Hospodářské besídky po 32 létech její činnosti.

 

Místní rozhlas


Počátkem padesátých let umožnila nová technika změny dosavadního způsobu předávání různých zpráv v obci. Místo vybubnovávání byl zaveden místní rozhlas.Jeho po- kusné vysílání v obci bylo zahájeno 6.prosince 1953 v 16.10.hodin.Brzy byly do vysílání za- řazeny blahopřejné relace při narození a kondolenční oznámení při úmrtí občana.

 

Obecní noviny


V polovině padesátých let se snažila vydávat snad každá obec své vlasní novi-
ny. I místní národní výbor u nás začal vydávat týdenní noviny“Pravda Býchor - polní list č.1“. Po několika málo číslech vydávání ustalo. Pokus vydávat noviny byl obnoven 23.7.1957, kdy vyšlo první číslo týdenních novin „Býchorský zpravodaj“. Bylo vydáno 7 čísel a pak interval týdne upadl v zapomění. Další léta tento zpravodaj vycházel jako občasník jednou až dvakrát do roka, naposledy v roce 1986.Do „novinářské činnosti se zapojila také škola společně se Sdružením rodičů a přátel školy, které po několik let vydávaly čtvrtletník „Naše škola“.Od ro- ku 1986 pak nebylo vydáváno nic.

 

Pamětní kámen příteli člověka


V roce 1958, po šesti létech dostavby Výcvikového střediska služební kynologie byl vedle vstupu do objektu postaven přivezený a obnovený kámen. Připomíná věrnou službu psa člověku. To dokumentuje i nápis na tomto kameni:„Na paměť věrných služeb psa ARCA zastřeleného při poskytování pomoci svému vůdci  v Kolerově 2.VIII.1931“.Tento památník lidského vděku za věrnost zvířete postavilySportovní klub pro policejní a ušlechtilé psy v Pra- ze a Spolek k ochraně zvířat v Československé republice. Středisko služební kynologie zajiš- ťuje odbornou přípravu psovodů a výcvik služebních psů pro výkon služby v celé republice

 

Úzkokolejná  dráha

Po té, co byl ještě před válkou prodán Richtrovýmí zálabský cukrovar, zůstala úzkokolejná dráha. Její provoz koupila “Čáslavská agencie - společnost československých cu- krovarů, která si v Kolíně proti “Vozovce“ (později Tatra, Strojírny, Fram) postavila překla- diště. Zde se překládala.řepa z vagonků drážky na velké vagony železniční.Kolejničky úzko- kolejné dráhy byly v létech 1954 - 1955 vyměněny za nové , silnější..   Byly též úvahy o mož-
nostech využití drážky k dalším účelům, ale žádný nápad nebyl uskutečněn.Vlastní využití dráhy spočívalo v přepravě cukrové řepy do Kolína a řepných řízků zpět. Znamenalo to využít tuto cestu nejvýše tři měsíce ročně, zbylých devět měsíců musela být udržována.V padesátých létech se začala stále více prosazovat doprava nákladními auty, která byla operativnější a  lev- nější. A tak se stalo , že sezona roku 1961 byla její  poslední. Pak následovala různá  jednání co s drážkou dál, ale výhodné řešení se nenašlo.A kudy vlastně vedla ?
Z Kolína přes Býchory až do Jestřabí Lhoty s tím,že u mostu přes Hluboký potok byla odboč- ka do Ovčár ke dvoru.Trať vedla ze   současného parkoviště vozidel u podniku Strojírny (dří- veVozovka,Tatra( ve směru Sendražice po pravé straně silnice až do výhybky u  mostu přes Hluboký potok. Zde se dělila na dvě větve a  to jedna šla dál podle silnice  až ke dvoru  ovčá- reckému a druhá větev pokračovala přibližně po levém břehu (podle toku) potoka až k chatám u Mlýnku a dále po levé straně cesty od Mlýnka (ve směru do vsi) až na okraj vsi. Zde bývalo řepné skladiště a malé nádražíčko s vyhýbkami a dvojitou mostní váhou. Tento prostor nyní před krčmouU Gerbery byl prodán na stavební parcely (1996).Od této váhy pak drážka pokra- čovala po pravé straně cesty od „školy psovodů“ na náves., kde před hostincem U Kalinů pře- kročila silnici a uhnula vlevo ke kostelu, dnes je na trase drážky chodník..U kostela pak pro- cházela vraty dvora čp. 21, odkud vycházela dalšími vraty za stodolou čp.23 a dále lemovala zahrady až na okraj lesa Štípka.Dál pak pokračovala podél struhy přes cestu od Horky po její levé straně ke dvoru Eleonorovu, kolem něho pak napříč polem až na okraj Jestřabí Lhoty,kde
bylo rovněž dříve řepné skladišté . Tato dráha byla v roce 1968 již 7 let mimo provoz a bylo rozhodnuto ji zrušit. Každá obec odkoupila úsek tratě na svém katastru. Kolejničky i s pražci byly vytahány, náspy rozhrnuty a příkopy zarovnány. Z pozemků, které představoval proužek potřebný pro provoz drážky mimo obec se zase stala pole, která zmizela téměř beze stop ve velkých honech tehdejšího družstevního zemědělství. Tak se skončila historie  řepné dráhy, která vrchovatou měrou splnila svůj účel a která se těšila úctě pro svůj hospodářský význam po dobu téměř tří čtvrtin století své existence. A tak  pamětníci mohou ještě začít :“ Ano, bý- vala v obci úzkokolejná železnice...“.

 

Chráněný přírodní výtvor

Na počátku osmdesátých let se uvažovalo o prohlášení území o výměře asi půl hektaru v bývalém písniku vpravo od silnice k Jelenu za chráněný přírodní výtvor. Na tomto prostoru byl zjištěn výskyt osmi druhů našich obojživelníků a velký počet druhů hmyzu. Žel k tomuto aktu však oficiálně nedošlo.

 

...

 

Zdroj: V Bejchorách bejvávalo, Václav Zatloukal 1997.

 

...Podrobná historie v kompletním znění této publikace ke stažení zde:

V Bejchorách bejvávalo.pdf